Čas od času se vyhecujeme a uspořádáme Posezení s Poski. Následující řádky budou o Posezení, které připravujeme a jež se týká tematiky SEO a PPC.

Tříhodinový seminář je pořádaný u nás v ostravské kanceláři. Představíme si různé nástroje pro usnadnění Vaší práce, prozradíme si nové trendy v SEO a PPC reklamě, dozvíte se jak měřit své dosažené úspěchy a nakonec nebude chybět diskuze nad konkrétními problémy.

Osnova Posezení a přihlašovací formulář jsou k dispozici na designované stránce.

Těšíme se na Vás

Stává se to takovou denní rutinou ... objeví se web, za ním je schovaný zákazník a zadání zní jasně: "Chci být první, udělejte mi SEO". Aha, říkám si a jdu lousknout prsty, snad se to podaří :-)

Ale teď vážně. V posledních měsících mám pocit, že se vytratila základní myšlenka webu jako takového. Tou dle mého je, nabídnout návštěvníkovi to, co hledá, nikoli co si myslíme, že by měl hledat. Ona myšlenka je defacto postavena na zcela primitivním podkladu, který říka, že kvalitní sdělení/obsah si sám najde své čtenáře (návštěvníky), kteří informační hodnotu takového webu přenesou přirozeně dále.

Jak by se asi na takovém webu dělalo SEO? A dělalo by se vůbec? Mám pocit, že by to nebylo nutné. Vždyť dobrá kniha nepotřebuje drahou reklamu, reklamou je ona sama. To stejné platí i pro web a měli bychom na to myslet.

Zkusme se podívat na obsah našich webů a podívejme se na to očima návštěvníka, který hledá to užitečné, to podstatné ... jste spokojeni? A víte co? Krátce mi napište, jak na vás váš web působí a co říká. Pište na info@poski.com (do předmětu můžete uvést "můj obsah"). Jsem sám zvědav, jestli přijdeme na něco, co nám pomůže zvednout úroveň nejen toho vašeho webu.

Tento článek navazuje na článek Obchodní fáze výroby informačního systému z květnového vydání.

Nedávno se v Poski.com oživila diskuze na téma softwarový proces. Zjednodušeně můžeme říct, že softwarový proces je shrnující označení pro činnosti spojené s výrobou softwaru, tedy i informačního systému.

Softwarový proces je pro každou firmu unikátní a je součástí know-how firmy. Přesto lze ale nalézt v procesech různých firmem mnoho společných znaků. Ty mohou vzniknout přirozeným vývojem, nebo jsou do něj cíleně zaváděny použitím existujícího vzoru, tzv. rámce (často se také vyskytuje anglický pojem software process framework).

Dva z nejznámějších vzorů jsou tzv. vodopádový model a iterativní model.

Vodopádový model představuje přirozený postup tvorby jakéhokoliv produktu, nejen softwaru. Nejčastěji se uvádí, že do vývoje softwaru přešel ze stavebnictví. Na této analogii si lze i celý princip ukázat. Když se staví dům, tak je třeba nejdříve přípravit projektový plán, návrh domu, pak nakoupit materiál, následně dům postavit a nakonec zkolaudovat.

Jestliže se ale rozhodnete, že chcete mít koupelnu na jiném místě, je třeba se vrátit zpět do místa změny (plánu patra) a pak projít opět všemi fázemi. Pokud se rozhodnete například vynechat úpravu plánu a vystačit si s už zakoupeným materiálem, tak si připravujete velké problémy do budoucna.

Úplně stejné výhody a nevýhody má i výroba softwaru tímto způsobem. Na počátku je s klientem přesně dohodnut rozsah a funkčnost a podle těchto informací je stanovena cena, přičemž všechny tyto informace jsou součástí smlouvy. Pokud klient potřebuje rozsah projektu změnit, například při specifikování svých požadavků na něco zapomněl, je třeba tuto změnu postupně promítnout do všech částí projektu.

Může se tedy zdát, že tento postup je velice nepraktický. Proč jej tedy používáme, když i malá změna může znamenat významné prodloužení (a tedy i prodražení) projektu? Je to pozoruhodné, ale ten důvod je v podstatě jenom jeden - během samotné výroby již není třeba účast klienta. Protože úplné zadání bylo sestaveno už na začátku, může výrobní tým nerušeně na projektu pracovat. Pokud nenastanou změny v zadání, je tento postup nejrychlejší z možných.

Iterativní model vychází ve své struktuře z vodopádového modelu. Výroba ale probíhá v několika kratších cyklech (iteracích), které obsahují podobné činnosti jako průběh podle vodopádového modelu.

Na začátku iterace jsou sestaveny požadavky, jsou analyzovány a je navrhnuto vhodné řešení, které je následně implemetováno a otestováno. Důležité u iterativního modelu je, že na konci každého cyklu je připravena použitelná část výsledného produktu.

Je zřejmé, že je tím ošetřena případná změna zadání - požadované změny se zaznamenají a budou provedeny v některé z následujících iterací. Tento způsob práce ovšem přináší i nutnost intenzivnější spolupráce klienta. Protože je snížen důraz na počáteční analýzu, je přinejmenším třeba, aby na konci každé iterace klient poctivě otestoval všechny nově vytvořené funkce. Tím se zajistí, že produkt dělá nejen to, co klient popsal, ale především to, co od něj skutečně klient potřebuje.

Ve výsledku takové projekty trvají déle než při použití klasického vodopádového modelu. Na druhou stranu jsou kratší a pružnější, než když při použití vodopádového modelu klient potřebuje uprostřed projektu změnit zadání.

Speciální variantou iterativní modelu jsou tzv. agilní softwarové procesy. Mezi nejznáměnjší patří Scrum, jehož použití jsme zvažovali pro některé naše projekty. V takových projektech se klient zavazuje k intenzivní spolupráci, ale díky tomu místo "pouhého" programu dle svého zadání získává spolupráci IT odborníků při průběžném řešení svého business problému, podle toho jak jej bude klient odhalovat.

Nyní bých rád dal vám, čtenářům, možnost ovlivnit obsah dalšího vydání. Napiště nám na newsletter@poski.com (stačí odpovědět na e-mail s newsletterem), kterému z následujících témat se máme věnovat:

1. Praktické příklady informačních systémů (aneb inspirace na setkání se zástupcem softwarové firmy)
2. První krok analýzy - business procesy (aneb co by měl klient o své firmě vědět, než ji přenese do počítače).