Hlasování dopadlo nerozhodně, nechám si tedy odbočky k praktickým příkladům na později a vrátím se k samotnému postupu vývoje informačního systému. Tentokrát se stručně zmíním o business analýze a jejím vlivu na zbytek procesu vývoje.

Při slovu "analýza" se klientům většinou vybaví zdlouhavý proces vyžadující významnou finanční investici, na jehož konci je tlustý svazek dokumentů, které si málokdo přečte. Ačkoliv je z pohledu vývoje takový přístup k analýze nejpreciznější, lze se tomu u menších projektů vyhnout. Nebudu tedy popisovat klasický přístup, ale alternativní variantu, kterou můžeme označit jako "analýza od stolu".

Známá poučka v oboru říká, že dodavatel by neměl dodat aplikaci takovou, jakou klient chce, ale takovou, jakou potřebuje. Informace o tom, co klient potřebuje, poskytuje právě business analýza. Jejím cílem je projít procesy (ve firmě) klienta a určit, na kterých místech by nasazení informačního systému přineslo užitek.

V mnoha projektech se bohužel business analýza neprovádí vůbec a přistupuje se už přímo k specifikaci požadavků. Na jejím základě se následně sepíše smlouva, obvykle i na konkrétní částku. To v konečném důsledku zvyšuje náklady na celý projekt, protože u každého takového projektu se stává, že zástupce klientské firmy, který specifikuje požadavky:

• alespoň jeden proces popíše špatně, například protože jej nikdy neviděl v praxi.
  
• alespoň jeden důležitý proces nespecifikuje.
• alespoň jeden proces je zbytečně implementován v informačním systému a bylo by praktičtější jej provádět pouze lidskými zdroji bez účasti informačního systému.

Tyto nedostatky bývají odhaleny až v okamžiku testování klientem (o tom, kdy a proč se projekt dostává do této fáze si můžete přečíst v předchozím vydání newsletteru). Následně je třeba specifikaci požadavků upravit a změnit vytvářený informační systém. Tato činnost je tím delší a nákladnější, v čím pozdější fázi vývoje jsou jednotlivé problémy nalezeny. Kromě navýšení finanční náročnosti bývá tedy i výrazně narušen časový harmonogram projektu.

Pokud jste tedy v situaci, kdy nemáte k dispozici aktuální business analýzu své firmy a ani ji nechcete provádět, můžete místo řešení projektu jako uceleného díla přistoupit ještě k modelu dlouhodobé spolupráce použítím některého z agilních softwarových procesů (také stručně popsáno předchozím vydání newsletteru).

Nyní ovšem stručný návod ke zmíněné "analýze od stolu". Jedná se o jedno či více delších sezení, která se pořádají jako hlavní akce dne. Na tomto sezení by se ze strany dodavatele měl podílet vedoucí projektu a analytik.

Na straně klienta je pak nutná účast osoby s přímou pravomocí rozhodnout o celkovém fungování firmy (obvykle, ale ne nutně, tedy ředitel). Dále by se tam měli vyskytnout zástupci lidí, kteří se přímo podílejí na procesech firmy - čím více různých pozic, tím lépe. Pokud klient předběžně uvažuje o zavedení informačního systému do skladu, pak je třeba, aby se na něm podílel i skladník, který bude nejlépe vědět, kterou činnost by mu mohl informační systém nejvíce usnadnit.

Finální součástí jsou dokumenty (papírové i elektronické), které jsou součástí firemního procesu, protože informační systém bude typicky některé z těchto dokumentů plně nebo částečně nahrazovat. Každý zúčastněný by měl přinést jako ukázku skutečné dokumenty, se kterými pracuje. Obchodní zástupce si s sebou vezme vyplněnou objednávku, účetní vybere několik faktur a skladník si přinese výdejku a skladní knihu. Tyto dokumenty jsou obvykle také řídící součástí procesů. Je dobré použít takové ukázky dokumentů, které na sebe navazují - konkrétní faktury ke konkrétním objednávkám, apod.

Pro zvýšení efektivity lze tato sezení pořádat přímo v provozním místě klienta, aby bylo možné v případě nutnosti sehnat pracovníka, který nemůže být postrádán po celou délku sezení (například pokud má firma pouze jednoho skladníka). Zároveň lze na místě sehnat chybějící ukázkové dokumenty.

Vzhledem k vyrovnanému výsledku v předchozí volbě, nechám vám, čtenářům, nyní volný výběr. Pokud Vás některá část tohoto či předchozích článků zaujala, neváhejte a napište mi řádek nebo dva na newsletter@poski.com.

V nedávné době jsme dokončili audit přístupnosti pro společnost Portaflex (www.portaflex.cz) a napadlo nás se o tento zážitek podělit.

Ptáte se, co je to audit přístupnosti? Je to kontrola stavu webových stránek, jejich přístupnosti pro uživatele s určitým handicapem (např. zrakový, pohybový). Představte si například úřední budovu, do které se chce dostat člověk na vozíčku. Aby tato budova pro něj byla přístupná, musí mít bezbariérový přístup. Tím zároveň splní zákon o bezbariérovém přístupu. A obdobně to platí pro webové prezentace. Také zde existuje zákon, který je momentálně závazný pouze pro systémy veřejné správy.

Průběh samotného auditu bych hodnotil jako desítky hodin dlouhý proces procházení zdrojového kódu, testování v prohlížečích a asistenčních programech. Tento souhrn jsem velmi zestručnil, jinak byste tu četli mnohem delší článek. Nicméně analýza se podařila, analytik neumřel :)

Co vedlo klienta Portaflex k vyhotovení auditu přístupnosti? Statistiky uvádí, že cca 30% uživatelů webu má nějaký handicap (v některých statistikách se číslo pohybuje i kolem 60%!) a tím, že je web nepřístupný, je teoreticky možné, že přichází o 30% zákazníků. Cílem auditu přístupnosti bylo tedy zjistit, zdali web osahuje nějaké nedostatky.

Klient Portaflex si na konci odnášel 36ti stránkový dokument, kde bylo vše podrobně a srozumitelně popsáno, i s osobním vysvětlením. Ovšem dokument není to hlavní. Klíčová je ona konkurenční výhoda, s kterou je Portaflex schopen oslovit mnohem širší spektrum zákazníků než jeho konkurence. Posuďte sami, kolik u Vás dělá 30% zákazníků tržeb.

Jak poznáte, že Váš web má rezervy v přístupnosti? Může to být třeba i nepatrný náznak člověka z Vašeho okolí, jemuž se třeba špatně čte text na Vašem webu. Zkuste se při prohlížení Vašich webových stránek vcítit do kůže Vašich návštěvníků. Pokud i Vás zajímá, jak je na tom Váš web, napište mi na premysl@poski.com s předmětem „přístupnost mého webu“ a já Vám do několika dní zašlu první 3 nedostatky, které u Vás doufám nenaleznu ;) Zkuste to, nic tím neztratíte. Spíše naopak.

Už je to nějaký ten pátek (přesněji 8. června), co Google spustil svůj nový indexovací systém - Google Caffeine. Tento systém by měl podle slov Googlu přinést o 50 procent rychlejší a mnohem čerstvější výsledky, než poskytoval starý index. Tuto zprávu ocení především majitelé blogů, zpravodajských serverů a dalších webů, kde se obsah velmi často aktualizuje.

A jak Google dosahuje rychlejšího indexování? Oproti starému systému, kdy robot procházel celý web a doba indexování se tak mnohonásobně natahovala, Caffeine prochází web po malých kouscích a paralelně zpracovává dalších tisíce webových stránek. Všechny tyto informace pak průběžně aktualizuje, aby se dostaly co nejdříve do oběhu.

Kdo by si rád zkusil porovnat výsledky vyhledávaní před nasazením Google Caffeine, může tak učinit na adrese www.comparecaffeine.com.

Ve dnech 22. a 23. června jsme se zůčastnili Konference User Experience v Praze. Pod vedením zkušených odborníků, jako byl například Jeff Johnson, jsme se dozvědeli zajimavá fakta a novinky ze světa použitelnosti. Máte-li zájem seznámit se s těmito a dalšími poznatky nejen ze světa použitelnosti, domluvte si s námi posezení, můžete tak například zvýšit obchodní účinnost Vašeho webu ;)

Po deset let trvajících peripetiích se organizace zodpovědná za internetové adresy ICANN rozhodla povolit internetovou koncovku prvního řádu ".XXX", tedy stejná úroveň jako např. .COM, .ORG apod. Koncovka by měla sloužit primárně pro domény s erotickým obsahem.

Důvodem změny postoje bylo přiznání chybných rozhodnutí. Nově se tak očekává, že bude možné lépe kontrolovat erotický obsah na internetu, zejména vzhledem k dětem.

Předpokládaná cena domény by se měla pohybovat okolo 60 dolarů, přičemž ICANN slíbil věnovat z každé registrace 10 dolarů na ochranu dětí. Už v tuto chvíli je zarezervováno více jak 130 000 doménových jmen s touto koncovkou.